NÁŠ PŘÍBĚH

Kdo jsou majitelé resortu Tranquilseas?

Home • O nás • Náš příběh

Neobyčejný hotel na neobyčejném místě

Často dostáváme otázku, jaký je Tranquilseas hotel, co od pobytu od nás můžete očekávat a proč jsme si takový hotel vybrali.

S úsměvem vždy odpovídáme, že to on si vybral nás. Vybral si nás ještě před tím, než nás vůbec napadla první myšlenka na to, že bychom mohli hotel mít. Hotel na pláži s tou nejpohodovější atmosférou na světě. Místo, které dostane i vás. Budete sedět na terase, vychutnávat si neuvěřitelný výhled na tyrkysově modrou vodu a budete se usmívat. Čas se zastaví, vítr se změní ve vánek, srdce zklidní svůj tep. Bude vám dobře. Stejně jako nám.

S velikou pokorou jsme v říjnu roku 2018 převzali celý resort a snažíme se ho vést tak, aby každý náš host odjížděl naplněný klidem, pohodou a novou energií.

Náš příběh se začal psát v roce 2017 na Bali. Proč právě tam? Tam vedly naše první kroky po vysněné cestě za životem v teplých krajích. I když nás Bali okouzlilo, i když je dodnes naší srdeční záležitostí, musíme říct, že podmínky pro život a práci jsou tam obtížné. Živobytí tam jsme otestovali a pochopili, že tohle není pro nás.

Úplná náhoda nás pak zavedla k Roatanu. Seznámili jsme se s lidmi, kteří na ostrově pracovali jako realitní agenti. Nabídli nám malý řadový domeček a nás jejich vyprávění natolik oslovilo, že jsme ho koupili ještě před tím, než jsme ho viděli doopravdy. Byl to test. Vždycky si říkáme, že jestli jdeme po správné cestě, tak to klapne. A ono to klaplo.

Pak jsme na Roatanu začali pobývat delší dobu a hledat možnosti práce a podnikání. Jezdili jsme ostrovem sem a tam, až jsme při hledání nové cesty dojeli po pláži až k Tranquilseas. Na první pohled se nám líbil a divili jsme se, že ho neznáme. Další den jsme vzali syna na výlet lodí. Po návratu jsme byli značně hladoví, ale žádná restaurace u doků neměla na oběd otevřeno. Se špatnou náladou a prázdným břichem jsme se vydali hledat nejbližší otevřený podnik. Hádejte, kam ukazovala první cedule na silnici? Jo, byl to ON. Strávili jsme v Tranquilseas několik hodin. Vynikající jídlo, klidná atmosféra a milý personál na nás velmi zapůsobil. Syn okamžitě po jídle usnul a my měli prostor vychutnat energii tohoto místa. Moře, čerstvý vítr, kolibříci. Čas, který plyne jinak. Ten den jsme zůstali až do setmění.

Náhoda tomu chtěla, že přesně na stejné místo nás pozval náš kamarád před odletem. Chtěli jsme s ním probrat nákup pozemků pro výstavbu domu, který budeme pronajímat. Žádný další plán jsme neměli a nebyli jsme úplně spokojení. Chtělo to směr, něco, kde si splníme své sny a zároveň budeme něco budovat.

„Tohle je náš sen. Rodinný resort, malý hotel, dobrá restaurace, přímo na pláži!“ pronesla jsem v zápalu diskuse a ukazovala na budovy Tranquilseas. A pak následovala věta, kterou nikdy nezapomeneme. „Však jo, vždyť je to tu na prodej,“ pronesl kamarád, který se díky své profesi orientoval na trhu nemovitostí celého ostrova. Ani jeden z nás nechtěl uvěřit tomu, že tenhle skvost je opravdu volný. Do odletu zbývaly pouhé tři dny a my už neměli čas. Neproběhla žádná schůzka s realitní agentkou, žádná schůzka s bývalým majitelem, dokonce jsme ani neviděli hotelové pokoje a zázemí na vlastní oči.

Jen jsme pevně věřili tomu, že jestli je tohle naše cesta, tak to vyjde. Ani jednomu z nás nebyla dána do vínku velká odvaha, světáctví, talent na jazyky a možná ani to zdravé sebevědomí. Ale musíme říct, že když něco opravdu chcete, když jdete po té správné cestě, tak dokážete cokoliv. Třeba koupit hotel v Hondurasu, aniž byste ho viděli.